Singapur: celková obrana a odolná společnost

518

Koncept celkové obrany, který v Singapuru funguje již čtyřicet let, představuje komplexní strategii národní odolnosti a bezpečnosti. Tento přístup se vyznačuje aktivním zapojením všech segmentů státní správy i společnosti. A i přes určitá omezení poskytuje naději na účinnou reakci na výzvy moderního, technologicky vyspělého světa.

Singapur odolává hrobám a krizím díky celkové obraně; vytvořeno AI

Singapur, ostrovní městský stát na jihovýchodě Asie, je jedinečnou kombinací moderního hospodářství a multikulturního prostředí. S méně než 6 miliony obyvatel z různých etnických skupin exceluje jako kosmopolitní destinace s jednou z nejrozvinutějších ekonomik na světě, moderní infrastrukturou a efektivní veřejnou správou. Ačkoli čelí výzvám omezené politické svobody a vysokých životních nákladů, udržuje si stabilitu a prosperitu díky konceptu tzv. celkové obrany.

Koncept celkové obrany, anglicky „total defence“, byl v Singapuru zaveden v roce 1984 jako reakce na změnu bezpečnostního prostředí a pochopení, že tradiční, čistě vojenská obrana nemusí být sama o sobě dostatečná k obraně národa.

Celková obrana je založena na přesvědčení, že národní bezpečnost není pouze zodpovědností vojenských sil a jiných silových složek státu, ale vyžaduje účast všech sektorů společnosti od politické reprezentace, přes firmy a podniky, sdružení a komunity, rodiny až po jednotlivce.

Koncept je rozpracován do šesti uchopitelných pilířů, které kromě obecného zarámování poskytují i konkrétní kroky a návrhy pro zapojení všech sektorů společnosti do společné obrany.

Prvním z nich je vojenská obrana. Je založena na budování silné armády a zapojení všech občanů, včetně dobrovolníků, kteří přispívají k udržení obranné síly. Občané mohou podporovat svou armádu účastí na vojenských slavnostech, přehlídkách a událostech, které zdůrazňují důležitost a hrdost na vojenskou tradici Singapuru. Veřejným vyjadřováním své podpory pak udržují silnou morálku ozbrojených sil.

Druhý pilíř je civilní obrana. Ta zdůrazňuje význam informovanosti a připravenosti občanů v krizových situacích prostřednictvím cvičení a osvěty o postupech při ohrožení. Systém vybízí občany, aby absolvovali kurzy první pomoci a základních dovedností pro případ mimořádných událostí, aby byli schopni poskytnout pomoc sobě i ostatním v případě krize. Měli by se aktivně účastnit cvičení civilní obrany a simulací krizových situací, které jsou organizovány místními úřady, a být připraveni na rychlou reakci v případě potřeby.

Dále je tu ekonomická obrana. Ta klade důraz na konkurenceschopnost a odolnost ekonomiky, podporuje vzdělání a úsporné hospodaření s energií a zdroji. Občané jsou vzděláváni k finanční gramotnosti a odpovědnosti, učí se šetřit prostředky pro případ nepředvídatelných událostí, což jim umožní zvládnout ekonomické krize. Měli by podporovat místní podnikatelské iniciativy nákupem od místních podniků. Důraz se klade na udržitelnost a ekonomickou stabilitu.

Sociální obrana staví na toleranci, vzájemném respektu a solidaritě mezi různými etnickými skupinami, podporuje multikulturalismus a spolupráci. Každý jednotlivec může aktivně hledat příležitosti k zapojení se do dobrovolnických činností a dobročinných akcí a pomáhat v rámci své komunity.

Digitální obrana reaguje na výzvy kybernetického prostoru, vyzývá k zodpovědnému používání internetu a ochraně dat proti hrozbám. Každý může být slabým článkem kybernetické bezpečnosti, a tak je důraz kladen především na osvětu a vzdělávání ve všech vrstvách i věkových skupinách společnosti.

A konečně psychologická obrana spočívá v podpoře národní identity, hrdosti a odhodlání bránit Singapur v časech krize a v posilování odolnosti společnosti pro návrat k normálnímu životu po krizi.

Pozitivní přínos konceptu celkové obrany spočívá ve zvyšování celkové odolnosti společnosti, kde každý občan má a zná svou roli, cítí se aktivně zapojen do fungování společnosti a získává tak i pocit zodpovědnosti za její běh a směřování. Ten je v tomto kontextu naprosto stěžejní.

Přestože je Singapur velmi specifický, jak svou rozlohou a polohou, tak i etnickým složením a politickým zřízením, podobný přístup k bezpečnosti mají i jiné státy. Pro příklad nemusíme chodit daleko. Například ve Švýcarsku celková obrana zahrnuje připravenost civilní a vojenské obrany a spolupráci s občanskou společností v případě krizových situací. Dalšími příklady mohou být Jižní Korea, Švédsko, Finsko nebo Izrael, které mají své vlastní strategie celkové obrany přizpůsobené svým specifickým potřebám a podmínkám.

I přes pozitivní aspekty, jako je vysoký životní standard a ekonomická prosperita, singapurský koncept celkové obrany není bez nedostatků. Omezení osobních svobod a politické plurality v důsledku autoritativní povahy vlády, nedostatek politické a mediální svobody a vysoké náklady na život mohou představovat pro obyvatele Singapuru výzvu. Dalšími negativními aspekty jsou závislost na zahraniční pracovní síle, která může představovat zranitelnost v případě mezinárodních konfliktů nebo krizí, a posilování autoritativního vládního režimu, což může omezovat občanské svobody a politickou participaci.

Navzdory těmto negativním aspektům i specifikům singapurského případu, koncept celkové obrany přináší mnoho dobrého pro zodolňování společnosti, z čehož bychom se mohli přiučit i my v České republice. Je to právě zapojení každého občana a probuzení v něm zájmu o svou komunitu, o společnost a o stát, ve kterém žije. Je to koordinovaná spolupráce státního sektoru a neziskových organizací, think tanků a hnutí i jednotlivých občanů. Je to strategická komunikace a systematické vzdělávání občanů o roli státu a jeho složek a o roli každého občana ve společné obraně. A je to i probouzení hrdosti na příslušnost ke svému státu, ctění tradic demokratické společnosti a hodnot, na nichž je vystavěná, na což nejsme u nás zvyklí a považujeme to za patetickou zbytečnost nebo přehnaný nacionalismus.

Nutno ovšem podotknout, že je to právě odolná společnost, která obstojí hrozbám moderního světa – kybernetickým útokům a vlivovým informačním operacím, které z principu napadají společnost tam, kde je její nejslabší místo. Elfové jako aktivní občané stojí za snahou přispívat k odolnější společnosti a budou tak konat do té doby, dokud to bude potřeba. Možná právě až do momentu, kdy i u nás začne fungovat něco jako celková obrana.