Elfové na dovolené: Jak dezinformace ohrožují naše duševní zdraví

333
Dezinformace ohrožují i naše duševní zdraví; ilustrace vytvořena AI.

Informační válka dnes nabývá nebývalých rozměrů díky masivnímu rozšíření sociálních médií. Dezinformace se stávají účinnými zbraněmi, které zasahují naši mysl, a mají ničivé důsledky pro naše duševní zdraví. Neustálé vystavování manipulativnímu obsahu může vést k emocionálnímu stresu, kognitivní disonanci, zástupnému traumatu, únavě z empatie, paranoi a rozmazání hranic mezi osobním a pracovním životem. Jak je možné těmto rizikům čelit?

Dezinformace ohrožují i naše duševní zdraví; ilustrace vytvořena AI.

Informační válka, jinak stará jako válka sama, dnes dosáhla obludných rozměrů.  Je to tím, jak se stále větší část našeho života přesouvá na internet a do prostředí sociálních médií, které jsou ideálním bitevním polem, protože umožňují oslovit kohokoliv, manipulovat jím jakkoliv a ovlivnit tak obrovské množství lidí.

Díky tomu se dezinformace stávají účinnými zbraněmi vlivu, zbraněmi hromadného ničení našich mozků a tedy našich postojů. Na rozdíl od munice kinetické války jsou však tyto bomby složeny ze lží, propagandy a zmanipulovaných narativů. Mají rozkladný potenciál  na individuální integritu, celou společnost, na demokratické hodnoty. Protože tyto zbraně mají schopnost zasít do myslí lidí semínka myšlenek a pochybností, které mohou měnit jejich názory a základní postoje a uplatnit tak vůli nepřátelských aktérů.  Na bitevním poli informační války nezůstávají utrhané končetiny, ale odnáší to duševní pohoda a duševní zdraví všech, kteří takový obsah konzumují. Ať už z vlastního zájmu a přesvědčení nebo z důvodů analýz dezinformačního obsahu.

Fake news a dezinformace jsou vždy navrženy tak, aby u příjemce vyvolaly emocionální reakci (aby pomyslné semínko správně vyklíčilo potřebuje emoci) a podněcují také emoční reakce typu hněv, úzkost, nebo hnus. Dokonce i když rozpoznáte nebo vnímáte dezinformaci jako falešnou zprávu, snadno to vyvolá pocity hněvu a frustrace. Zejména když stojíte takřka bezmocně tváří v tvář pokusům o manipulaci s veřejným míněním prostřednictvím propagandy a dezinformačních narativů. Pocit, který zná každý každý Český elf nebo kdokoliv, kdo se v dezinformačním prostředí nadmíru pohybuje.

Otázka zní, jaký vliv zanechává pobyt uprostřed informační války na naše duševní zdraví?

Je potvrzeno řadou studií, že neustálé a opakované vystavování  se znepokojivému obsahu nebo emocionálně nabitým informacím, s jakými se setkáváme např. v kognitivní válce, může skutečně vést k rozvoji různých psychických problémů (a v důsledku stresu i k fyzickým).

Mechanismus toho, jak se mohou duševní poruchy v tomto kontextu rozvíjet, je složitý, ale zahrnuje řadu stresových faktorů o kterých víme, že způsobují duševní nepohodu a při vysoké míře stresové zátěže u predisponovaných jedinců se mohou spustit i ataky psychiatrických onemocnění.

Emocionální stres

Neustálé setkávání se s obsahem, jehož cílem je manipulovat, klamat nebo vyvolávat silné emocionální reakce, se může podepsat na emocionální pohodě člověka. Emocionální stres přináší do života nejistotu, pesimismus a pocity bezmoci či nedostatek soustředění.  Projevuje se pocity podobnými depresi: úzkostí, citovou otupělostí, vyhledáváním samoty a také problémy se spánkem, podrážděností či agresivitou. Může vás potkat ztráta chuti k jídlu nebo přejídání. Obtíže fyzického rázu zahrnují především únavu, bolest hlavy a žaludku. Časem tento stres může vést k pocitům úzkosti, hněvu, frustrace nebo zoufalství.

Kognitivní disonance

Analýza dezinformačních kampaní často zahrnuje setkání s informacemi, které jsou v rozporu s vlastním přesvědčením, hodnotami nebo chápáním reality. Analytik může být snadno ve stavu permanentní kognitivní disonance. Tj. nevhodného, neodpovídajícího vztahu mezi poznáními, tedy postoji, názory, přesvědčením, vědomosti a vírou daného jedince. Kognitivní disonance je doprovázena psychickým stresem v podobě neklidu a napětí a vede k aktivitám vedoucím ke snížení tohoto nesouladu.

Zástupné trauma

Vystavení grafickému, násilnému nebo znepokojivému obsahu, může vést k zástupnému traumatu (angl. vicarious trauma). Jde o formu sekundárního traumatického stresu, ke kterému může dojít, když je jedinec vystaven traumatickým zážitkům druhých, což vede k příznakům podobným posttraumatické stresové poruše (PTSD). Příznaky vicarious trauma se mohou projevovat fyzicky, emocionálně a behaviorálně. Může jít o nežádoucí myšlenky a představy vyvolané shlédnutým obsahem, noční můry, sociální stažení se a fyzická vyhýbavost, nadměrná obava o vlastní bezpečnost a bezpečnost blízkých či stále pesimističtější pohled na svět a ztráta pracovní motivace a vyhoření, nebo také obecné zdravotní potíže související se stresem.

Únava z empatie

Neustálé setkávání s obsahem, který zahrnuje lidské utrpení, vykořisťování nebo krutost, může vést k únavě z empatie. Časem se může jedinec cítit přetížený, otupělý nebo odpojený od vlastních emocí, což je mechanismus zvládání.

Paranoia a nedůvěra

Neustálé analyzování obsahu, jehož cílem je manipulovat nebo klamat, může vést ke zvýšené paranoie a nedůvěře. Jedinec může začít pochybovat o motivech každé informace, se kterou se setká, což vede k celkovému pocitu neklidu a potížím s udržením důvěry v ostatní.

Nejasné hranice

Každodenní styk se škodlivým obsahem může rozostřit hranice mezi profesním a osobním životem. Pro jednotlivce může být obtížné odpojit se od práce a může se nadále zabývat rušivým obsahem i v mimopracovní době, což vede k nedostatku rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem a k duševnímu vyčerpání.

Pro zmírnění těchto rizik je nezbytné dodržovat zdravou rovnováhu mezi životem za počítačem a regenerací ve volném čase a mít přístup k náležité péči o duševní zdraví. Je nutné otevřeně komunikovat o problémech duševního zdraví a vytvářet podpůrné prostředí a osvojit si vyhovující a účinné osobní strategie zvládání stresu (mindfulness, věnování se koníčkům nebo činnostem, které poskytují duševní odpočinek, a v případě potřeby umět vyhledat podporu přátel či rodiny.

I elfové potřebují dovolenou. Je normální o tom komunikovat. Je normální si odpočinout; ilustrace vytvořena AI.

#JsmeElfove

Zpracovala elfka T.