Bulvarizace mediální i dezinformační scény

1985
Bulvarizace a clickbaitová kultura postupují celou mediálních scénou, klasická media nevyjímaje. Dezinformační platformy z toho těží nejvíce. Řešením je důraz na mediální gramotnost a hledání nových, ekonomicky životaschopných forem standardní žurnalistiky.

Anglický termín clickbait označuje bulvární titulek tak lákavý, že nutí čtenáře na něj kliknout, doslova návnada na kliknutí. Fenomén clikbajtů je jedním z morů současné mediální scény. Propadají mu i mnohá seriózní média, zdaleka nejen dezinformační scéna – která tuto disciplínu dovedla téměř k dokonalosti. Mnozí čtenáři totiž dnes konzumují zprávy zejména skrze sociální sítě, takže maximum, co si z článků přečtou, jsou nadpisy, a když mluvíme o štěstí, i perex nebo přiložený facebookový status.

Jenže netušili jsme, že svoboda médií je dost závislá nejen na volné ruce trhu, ale i na mediální gramotnosti publika, které si ovlivňuje. A právě tady narážíme na problém, který podráží nohy nejen české vzdělanosti, ale i zásadním způsobem ovlivňuje veřejné mínění, čehož dokážou dezinformátoři mistrně využít.

Co ukáže pohled na titulky médií, která sama sebe označují za seriózní a u kterých byste skutečně seriózní zprávy očekávali? Clickbaitovou řeku.

Daniela Lukešová ve své diplomové práci Bulvarizace a média veřejné služby k tomu dodává:

„S postupující komercionalizací se však hranice mezi seriózními a bulvárními médii rozvolňuje. Nebulvární média využívají výrazové prostředky dříve spojované pouze s bulvárními médii, zpracovávají podobná témata a mají tendenci ke zjednodušování a emocionalizaci. Objevování ‚bulvárních‘ obsahů v nebulvárních médiích je spojeno se sílící komercionalizací a snahou médií o ekonomické přežití.“

Malý výběr z titulních stran na webu zpravodajských a popularizačních médií ze dne 22.1.2021.

  • Čapí hnízdo: Náhodná kontrola odhalila zcizené spodní prádlo (CNN Prima News)
  • VIDEO: Zfetovaný řidič se zákazem při honičce s policií narazil do brány (Idnes – zpravodajství
  • Jseš retard a Mongol, urazil soupeře jezdec F1! Organizace řeší rasismus (tn.cz)

Pokud se podíváme do nabídky serveru seznam.cz, tak bizarnost mediální scény vynikne ještě více.

  • Intimní zábava pro otrlé. Měli byste na tohle žaludek? (Televize Seznam)
  • Hospodští plánují velkou rebelii. Kde všude bude v sobotu otevřeno? (CNN Prima News)
  • O víkendu otevřou restaurace, přivítají hosty. Je to revolta proti vládě, hrozí destabilizace, říká Andor Šándor (Život v Česku)

Seznam za úplatu nabízí médiím možnost propagovat články na své úvodní straně, přičemž sám si vybírá, která z nabízených témat vybere, čímž vlastně vytváří nabídku a poptávku zároveň. Nabídka je jasná, nicméně vlastní selekcí mění vkus a míru informovanosti čtenářů. Články, které se chytí, nechává na úvodní straně déle; ty, které zájem nevzbudí, mizí. Je fér přiznat, že titulky dělají editoři jednotlivých médií, nicméně se je snaží udělat tak, aby si jich Seznam všiml a zařadil do výběru.  Poutavě, clickbaitově.

Veronika Jelínková ve své diplomové práci Bulvarizace deníků Mladá fronta Dnes a Blesk v létech 2005 – 2017 píše:

„Jedna z definic bulvarizace, ze které budeme v této práci vycházet, je tvrzení, že bulvarizace je ‚proces, který popisuje pokles „reálné“ žurnalistiky a je spojen s růstem trivializace, kdy celebrity a hluboké lidské příběhy dostávají více prostoru než mezinárodní události.‘“

Zatímco povrchnost bulváru zůstává konstantní, a nikoho to nepřekvapí, pokračuje jistá bulvarizace i doposud seriózních médií – mnohem víc mladých lidí ví o novém tetování Justina Biebera či účesu fotbalové hvězdy než o zásadních politických či mezinárodních událostech.

Je to způsobeno především nástupem internetu, který obrovským způsobem pro konzumenty rozšířil, ale i zároveň zlevnil dostupnost všech informací, novinářských zpráv především. Standardní zpravodajská média se tím dostala pod velký ekonomický tlak, který je nutí ke sledování ekonomických výsledků i za cenu jisté podbízivosti.

Ve světle výše uvedeného vyvstává nutnost mít kvalitní a nezávislé novináře. O žurnalisty by na první pohled neměla být nouze, vysoké školy jich ročně vychrlí stovky; jenže bez praxe, bez zkušeností a potřebných kontaktů. Skutečně poctivá žurnalistické práce znamená pečlivé zdrojování, ověřování a to chce čas, v mezinárodním kontextu i znalost jazyků a mnohdy je to docela dřina. Navíc, čím více ověřujete, tím později informaci vydáte a média přitom hrají o čas. Kdo je první, vyhrává. Oprava se dá udělat vždycky, ale být druhý znamená, že jste s informací přišli pozdě.

To ale neznamená, že by poctivá žurnalistika u nás nebyla. Zajímavým pokusem je rozjezd Deníku N, který – ač je plně zpoplatněný – dokáže přinášet žurnalistiku vysokých kritérií a být zároveň na dobré cestě k ekonomické rentabilitě.

Principů clikbaitů a bulvárních praktik plně využívá dezinformační scéna. Ta z podstaty není stavěna na hlubší porozumění a kontext, dezinformační kampaně jsou druhem propagandy, serfující na vlně rychlých emocí a povrchních nálad. Od svých čtenářů žádají málokdy více, než četbu titulku nebo hesla a pak jednoduchou emotivní reakci – proklik, lajk nebo přeposlání dál. Takto jsou stavěny jak bulvární články na dezinfowebech, tak i posty sociálních sítí nebo řetězové maily.

Fenomén clikbaitu zkrátka prorůstá celou mediální scénou. Náhled na jeho existenci a fungování by měl být jednou z hlavních součástí jakékoliv mediální výchovy a gramotnosti.

luc