Zemanův projev k Vrběticím – ruské narativy

8862

Miloš Zeman používá ve svém projevu k Vrběticím stejné argumenty jako dezinformační weby

Prezident Miloš Zeman vystoupil dne 25. dubna 2021 na CNN Prima News k tématu útoku GRU ve Vrběticích z podzimu 2014. Učinil tak týden po odhalení celé kauzy. Ve svém vystoupení použil i některé narativy, které se objevují v dezinformační sféře a které mají v daném kontextu za cíl zpochybnit oficiální vyšetřovací verzi, tvrzení bezpečnostních složek a rozmělnit informace o skutečných vinících a implikacích pro bezpečnostní situaci v ČR. Přinášíme přehled těchto narativů a jejich kontext:

1) Útoky na BIS a Michala Koudelku

Miloš Zeman řekl, že výročních zprávách, jak veřejné, tak neveřejné části se nikdy o podezření týkající se Vrbětic neobjevovalo. V rozhovoru dále řekl, že nemá rád zpravodajské služby (obecně) a zmínil falešné informace CIA o chemických zbraních v Iráku. Zeman rovněž zaútočil na BIS v souvislosti s tím, že stále nedostal informace o „živých operacích“. Jejich poskytnutí by ale mohlo ohrozit činnost BIS.

Kontext: Miloš Zeman dlouhodobě útočí na zpravodajské služby, zejména kontrarozvědku BIS a jejího ředitele Koudelku, kterého opakovaně odmítá povýšit do hodnosti generála. Falešná symetrizace mezi akcemi spojeneckých zpravodajských služeb a služeb států, které se vůči ČR chovají nepřátelsky, rovněž patří k repertoáru dezinformačních webů.

2) V případě Vrbětic jsou ekvivalentně důležité vyšetřovací verze – že se jednalo o neodbornou manipulaci s municí, nebo že se jednalo o akci se zapojením vojenské rozvědky GRU, jejíž cílem měla být munice bulharského obchodníka se zbraněmi Gereva

Kontext: Z veřejných zdrojů nevyplývá, že by se v současné době jednalo o ekvivalentní hypotézy. Zároveň reakce české vlády i volených zástupců, zejm. v souvislosti s tvrdým postupem vůči ruské ambasádě v ČR nenasvědčuje tomu, že by to byly pochybnosti o zapojení zpravodajců z GRU do incidentu. Tento narativ může přispívat k rozmělňování oficiální verze události a ponechávat prostor pro pochybnosti v souvislosti s oprávněností české reakce ve vztahu k Rusku.

3) Zpochybnění doby vyšetřování a konstatování, že zatím nebyly předloženy důkazy přítomnosti zpravodajců GRU na místě činu v době incidentu

Kontext: Dle slov Nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana teprve na podzim roku 2020 byly ve Vrběticích dokončeny všechny pyrotechnické a další likvidační práce a bylo tedy možné pokračovat v ohledání místa činu. Zároveň v roce 2018 (tedy 4 roky po události) po útoku v Salisbury bylo k dispozici ztotožnění dvou podezřelých, Miškina a Čepigy, s GRU, což dalo vyšetřovatelům do ruky nová vodítka, které bylo třeba podrobit zkoumání. Vyšetřování stále probíhá, nepřímé důkazy nasvědčují tomu, že oba podezřelí zpravodajci GRU byli na místě v době incidentu.

Je třeba podotknout, že se nejedná výlučně o agendu dezinformačních webů, argumentaci využívají i další aktéři, nicméně např. na parlamentní úrovni se jednalo o aktéry protisystémové (zástupci SPD, KSČM, L. Volný).

4) Může se ukázat, že jde o zpravodajskou hru

Kontext: Narativ o zpravodajské hře se objevil na dezinformačních webech již v první vlně reakcí, má za cíl zpochybnit práci bezpečnostních složek a rovněž podporovat nedůvěru společnosti v jejich práci.

Je třeba podotknout, že se stejně jako v případě zpochybnění doby vyšetřování nejedná výlučně o agendu dezinformačních webů, argumentaci využívají i další aktéři, nicméně např. na parlamentní úrovni se jednalo o aktéry protisystémové (zástupci SPD, KSČM, L. Volný).

Miloš Zeman se v posledních letech v hned několika případech (Rosatom, Sputnik V, útoky na zpravodajské služby) postavil na stranu Moskvy, namísto Prahy, čímž legitimizoval některé narativy propagované právě prostřednictvím proruských dezinformačních webů i ruských oficiálních míst. Několik minut po projevu ruská agentura Interfax vydala zprávu, ve které využila Zemanova vyjádření, že neexistují důkazy o přítomnosti zpravodajců GRU ve Vrběticích v okamžiku výbuchu v muničním skladě.

schmt