Blog/Analýzy

10 miliard proti české demokracii

2. 12. 2020

854

Nitky velké politiky bývají skryté a spletité. Někdy se za ně popotahuje támhle, jinde lobuje tady a běžný občan, vědom si své nevědomosti, často mávne nad vývojem rukou. Na lobbisty skryté v pozadí stejně nedohlédne a ministři, kteří se občas objevují s rychlostí figurek na pražském orloji, někdy opravdu jako figurky působí. Premiér Babiš to jasně deklaroval tím, když řekl, že dnes už bývalý ministr zdravotnictví Adam Vojtěch se nebude přímo podílet na přípravě opatření, ale pouze podepisovat hotové dokumenty.

Ovšem někdy se situace vyvine tak, že se dá za cenu jistého zjednodušení přece jen ukázat na hlavní hráče. Tentokrát jsou ve hře prohrané volby, rozpočet armády ČR a aktivní tlak Komunistické strany Čech a Moravy jdoucí proti obranyschopnosti vlastní země, a naopak působící zvýšení nedůvěryhodnosti vůči západním partnerům. Nejprve ve zkratce představme hlavní aktéry a jejich motivaci.

Vláda ČR

Dne 12. července 2018 získal kabinet, tedy vláda důvěru, neboť pro návrh hlasovalo 105 poslanců z klubů ANO, ČSSD a KSČM. Současné rozložení vládní moci umožňuje prosadit ve sněmovně naprostou většinu zákonů.

KSČM

Vláda opírá svůj mandát zejména o podporu hlasů členů KSČM. Komunistická strana to ví, a proto si může klást podmínky a pod pohrůžkou zrušení své podpory vládu nutit k opatřením, jdoucím přímo proti zájmům vlastní země. KSČM naprosto zásadní způsobem propadla v posledních krajských volbách, což ukázalo její Achillovu patu. Přestává mít důvěru vlastních voličů, za čímž stojí celá řada faktorů včetně posilujících nových politických uskupení, jako je SPD či vzniku nových, jako je Trikolora.

Armáda ČR

Naše armáda, stejně jako tajné služby, má ve světě skvělou reputaci, což dokládá nejen úspěšná práce na mezinárodních zahraničních misích, ale i ocenění Tenetovou cenou, kterou dostal ředitel BIS Michal Koudelka za vzornou mezinárodní spolupráci. Cena George Teneta je udílena každoročně a je důkazem, že česká kontrarozvědka dělá svou práci skutečně na vysoké úrovni.

Stranické souvislosti

Dnes už nestačí prohlásit, že „plány revanšistů zhatí naši vepři boubelatí“. Jakkoliv se dnes vtipná hláška z Černých baronů zdá být úsměvná, tak podobná hesla byla skutečně běžná. Stačí připomenout jen okřídlené „Sovětský svaz, mírová hráz“, přičemž málokdo si uvědomil, že to byl právě SSSR, který se pokusil tajně instalovat rakety na Kubu, čímž uvrhl svět do Karibské krize a na pokraj války.

Nástupnické Rusko by se dnes opět chtělo vrátit na mapu světa ne-li coby obávaná, tak alespoň respektovaná velmoc, k čemuž jí má dopomoci čím dál intenzivnější boj v rámci už probíhající hybridní války. Komunistická strana Československa byla přímo řízena Moskvou a její nástupnická KSČM se nikdy netajila svým příklonem k dnešnímu Rusku a jejího vidění světa. Ostatně vzhledem k její historii, názvu a množství bývalých příslušníků StB ve svých řadách ani nemůže jinak. Pro podporu tohoto tvrzení nemusíme chodit daleko. Hlavní tvář strany Vojtěch Filip (krycí jméno Falmer) je předsedou strany. Dali by se jmenovat i další, Josef Skála (krycí jméno Josif) , Václav Kučera (krycí jméno Jan Zeman)…

Po posledních krajských volbách, v nichž komunisté získali pouhých 4,75 % hlasů, museli nějakým způsobem ukázat, že třebaže ve volbách neuspěli, zásadním způsobem ovlivňují současnou politiku. Nešlo o nic jiného než o vzkaz svým voličům na straně jedné, a svým zahraničním soudruhům ve zbrani na straně druhé.

Torpédování lodi zvané vlast

Armáda to v tomto státě nemá jednoduché. Ačkoli bychom podle mezinárodních závazků měli dávat „na obranu“ nejméně 2 % HDP, tak za rok 2019 to bylo 1,20 %, což oproti letům 2014 či 2016 ještě krásné číslo. Tehdy resort Ministerstva obrany dostal pouhých 0,97 %. Za rok 2020 šlo do resortu obrany 72,6 mld, což je 1,31 % HDP, pro rok 2021 to mělo být 85,4 mld, tedy 1,46 % HDP. Jak vidno, ke slibovaný dvěma procentům se zdaleka neblížíme. Ale ani tato čísla nemusí být definitivní.

To, že armáda nutně potřebuje navýšit rozpočet je důležité nejen jako vzkaz spojencům, ale i vzhledem k léta připravovaným tendrům a zakázkám mající českou armádu udržet bojeschopnou a moderní. Ono slovo „moderní“ je poměrně důležité, protože zastaralá technika má problémy s kompatibilitou v rámci NATO.

Koupě nové, moderní techniky není ani levná, ani jednoduchá záležitost. Tanky, radarové systémy, samohybné houfnice se nekupují jako housky na krámě, není možné jít a objednat si rotu tanků s dodáním domů, tedy do kasáren, do pěti pracovních dnů. Velké armádní zakázky se připravují léta, stojí miliardy a lobbuje se za ně ve velkém. Ne náhodou byl lobbista Dalík za kauzu armádních Pandurů odsouzen na 5 let do vězení, a byť si odseděl jen 2,5 roku, stal se důkazem, že v armádních zakázkách jde o velké peníze. Jen pro upřesnění, Pandury jsme koupili v ceně v ceně 145 milionů za jeden stroj, což je čtyřikrát více, než Portugalsko, které se rozhodlo svou armádu vybavit stejnými obrněnými vozidly. Ale vraťme se zpět k aktuálnímu komunistickému požadavku.

Komunisté se rozhodli, že nepodpoří rozpočet pro rok 2021, respektive svou podporu podmínili tím, že armáda ČR nedostane slíbené peníze navíc. Ušetřené peníze by se měly věnovat boji s pandemií. Toto oznámení zní bohulibě a schovat se pod něj dá cokoliv. Ostatně velmi obecně a populisticky to doslovně shrnula předsedkyně poslaneckého výboru PS Miroslava Vostrá (KSČM). „Pro nás je spíš zásadní, aby tyto prostředky byly věnovány na jakousi rezervu na další boj s covidem, než věnovat finanční prostředky do děl, když to řeknu velmi lidově s stručně…“ Komunistický tah je poměrně chytrý, protože vědí, že na jednu stranu bez vláda rozpočet neprotlačí a na druhou stranu se z deseti milionů dá slevit, což bude vypadat jako kompromis, který se dá voličům dobře prodat. A v neposlední řadě pořád dostane armáda o trochu víc než vloni.

V nákupech nemá jít o „rotu tanků“, ale 210 kusů moderních pásových bojových vozidel pěchoty s nejmodernějšími systémy, ať už se jedná o možnost používání aktivní ochrany (zlikviduje přilétající munici ještě před nárazem do vozidla), ochranu proti až desetikilogramovým minám podle normy STANAG 4569 a celé řadě dalších vylepšení.

Pokud by se komunistům skutečně povedlo armádě peníze uzmout, vstřelí si gól do vlastní branky, tedy pokud budeme předpokládat, že kopou za ČR. Kdyby rozpočet na armádu byl oproti plánu o požadovaných 10 miliard nižší, tedy 75,4 miliardy, klesl by podíl na HDP na pouhých 1,29 %, což je méně než vloni. Česká republika ale slíbila, že 2 % procenta HDP bude dávat už v roce 2024. Čím více částku vláda sníží, tím hůře se bude slib plnit. A tím nedůvěryhodnější budeme v očích partnerů, kteří nám zatím věří. A s jistotou blížící se ku stu procentům se dá říci, že tohle je skrytý druhý plán komunistů. Přestat vyzbrojovat armádu, uzmout peníze zejména na zahraniční mise, ideálně v Pobaltí, poškodit naše vztahy se západními partnery tím, že nebudeme dodržovat sliby a o to víc nastavit tvář Česka Rusku pro druhý políček. Přesně v duchu biblického „Když tě někdo udeří na pravou tvář, nastav mu i druhou; a tomu, kdo se chce s tebou soudit a vzít tvé šaty, tomu nech i plášť.” A vzhledem k aktivnímu hybridnímu konfliktu, který si vyžádal celou řadu opatření proti hybridním hrozbám, ta první rána už přišla.

Připomeňme, že přítomnost vojáků NATO v Pobaltí, včetně těch našich je pro naši bezpečnost klíčová. Jak ukazuje situace na Ukrajině, ostrý konflikt stále není vyloučen. Armádní spolupráce totiž není jen kompatibilita systémů na dorozumívání či kompatibilita střeliva v rámci Severoatlantické aliance, ale i důvěryhodnost z níž pramení výměna životně důležitých informací.

Závěr je jednoduchý a v posledních třech větách shrňme motivaci všech aktérů: Vláda ČR potřebuje mít schválený rozpočet, komunisté si potřebují vylepšit renomé u svých voličů a poškodit naše euroatlantické vazby. Armáda sice pomáhá, kde může, ale netvoří elektorát ani jednoho z hlavních aktérů. Proto se dál bude dotovat jízdné a uplácet důchodci jednorázovými přídavky bez ohledu na fakt, že ve hře je snížená důvěra i obranyschopnost země.