Analýza: Překryv Parlamentních listů a ruského Sputniku

9553

Sputnik a Parlamentní listy – synchronizace a podobnost společných témat.

Český server Parlamentní listy je s odstupem největším a nejvlivnějším serverem ze zkupiny tzv. dezinformačních webů, které bývají kritizovány za neobjektivní propagandistické zpravodajství. Tomuto označení se PL brání poukazem na svoji údajnou nezávislost a nestrannou otevřenost vůči všem názorovým stranám. Tato analýza Českých elfů však ukazuje vzájemnou shodu témat a textů PL se serverem Sputnik, který je propagandistickým amplifikátorem Ruské federace. Oba servery si vzájemně přebírají své texty v takové míře, že v průměru vychází na obou každodenně alespoň jeden článek.

Parlamentní listy měly v dubnu 2021 podle analytického nástroje similarweb.com přibližně 5,52 milionu návštěv, 68 % z toho přímo. Čtenář průběžně stráví na webu 6:50 minut a navštíví 4,66 stránek. Sputnik měl za stejné sledované období 2,63 milionu návštěv, z toho 66 % jdoucích přímo na web. Čtenář na tomto webu průměrně stráví 3:55 minut a navštíví 2,6 stránky. Pro srovnání standardní periodikum Deník N nebo ihned.cz podle stejného nástroje měli návštěvnost cca 3,31 milionů, resp. 4,5 milionu.

V roce 2020 vyšlo na Sputniku a Parlamentních listech 460 textů, které jsou téměř identické, resp. pocházejí ze stejného zdroje, tj. jedná se o více než 1 text denně. Těchto 460 textů jsme podrobili detailnější analýze (metodologie je uveden na konci textu). Parlamentní listy mají vysoký dosah nejen v kontextu české dezinformační scény, ale i vzhledem celkové české mediální scény. Informace, že cca 3 % všech jejich textů, které ve sledovaném roce na tomto webu vyšly a které mají dosah na podobný počet čtenářů, jako mají zavedené celorepublikové deníky, má obsahový překryv s mediem ruské státní propagandy, je proto významná.

Témata článků vykazujících podobnost:

Podle tematického zaměření se jednalo nejčastěji o témata spojená s pandemií COVID. Právě COVID-19 se pak promítá i do zastoupení článků věnovaných např. Andreji Babišovi nebo ANO jako celku, vzhledem k tomu, že se jedná o vládní stranu a o stranu, která drží ministerstvo zdravotnictví (viz níže).

Obrázek 1: Počty článků, u kterých byla identifikována podobnost, v závislosti na hlavním tématu.

Další silně zastoupenou kategorií je téma obecně politické. Často se jedná o obecné rozhovory obsahující širší záběr témat. Velké množství textů uveřejněných na PL v kategorii Rozhovor, je po úpravě publikováno na Sputniku. Rozhovory, které se rozhodl Sputnik převzít, či použít jako základ vlastních článků, jsou jasně disproporčně nakloněny na stanu SPD, Trikolóry a KSČM, případně k nim nakloněným odborníkům a analytikům. Téměř všemi rozhovory se line otevřená podpora východu (hlavně Ruské federace, klidně i na úkor České republiky) za soustavné kritiky EU a USA. Pokud je v textu zmiňována nějaká negativní skutečnost o RF, je železným pravidlem zdůraznit, že k tomu bylo Rusko dotlačeno Západem. Kauza „Ricin“, odstranění sochy maršála Koněva nebo přejmenování náměstí Pod kaštany na náměstí Borise Němcova – tam všude je Rusko obětí západních provokací. Dá se říct, že ve všech loňských kauzách se vztahem k Ruské federaci, probíhala velmi podobná argumentace, kterou nyní sledujeme v kauze Vrbětice.

Obrázek 2: Počty převzatých rozhovorů v závislosti na politické příslušnosti respondenta.

Příklady:

Jiří Kobza (SPD):

PL: Odstranění Koněva. Poslanec Kobza je ve varu: Dělá se mi z nich na nic. Hyenismus. Zbabělec Kolář! – https://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Odstraneni-Koneva-Poslanec-Kobza-je-ve-varu-Dela-se-mi-z-nich-na-nic-Hyenismus-Zbabelec-Kolar-619405

SP: Poslanec Kobza: Odstranění sochy Koněva je součást plánu likvidace korektních vztahů mezi ČR a velmocemi – https://cz.sputniknews.com/20200404/poslanec-kobza-odstraneni-sochy-koneva-je-soucast-planu-likvidace-korektnich-vztahu-mezi-cr-a-11756153.html

Radovan Vích (SPD):

PL: Ne všichni jedou na Tchaj-wan! Plukovník Vích řekl, jak to vidí lidé mimo Senát. A cenzura v ČT? Tvrdé prohlášení o Moravcově pořadu – https://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Ne-vsichni-jedou-na-Tchaj-wan-Plukovnik-Vich-rekl-jak-to-vidi-lide-mimo-Senat-A-cenzura-v-CT-Tvrde-prohlaseni-o-Moravcove-poradu-627103

SP: „Hospodářská orientace převážně na EU je chybná.“ Plukovník Vích o tom, k čemu nás může dovést naše zahraniční politika – https://cz.sputniknews.com/20200615/hospodarska-orientace-prevazne-na-eu-je-chybna-plukovnik-vich-o-tom-k-cemu-nas-muze-dovest-nase-12091808.html

Miroslav Grebeníček (KSČM):

PL: O co reálně jde? Chtějí střet, za každou cenu. Grebeníček ke kauze jedu pro starosty. A také k Petříčkovi – https://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/O-co-realne-jde-Chteji-stret-za-kazdou-cenu-Grebenicek-ke-kauze-jedu-pro-starosty-A-take-k-Petrickovi-624114

SP: „Jde o to vyvolat za každou cenu konfrontaci.“ Grebeníček promluvil o mocichtivosti a zkreslení dějin – https://cz.sputniknews.com/20200517/jde-o-to-vyvolat-za-kazdou-cenu-konfrontaci-grebenicek-promluvil-o-mocichtivosti-a-zkresleni-dejin-11956281.html

V kategorii České televize se obecně přebírají články věnující se volbě členů Rady ČT, která proběhla asi před rokem, kde byli zvoleni mimo jiné Luboš X. Veselý a Hana Lipovská. Těmto dvěma je pak věnována nadprůměrná a pouze pozitivní pozornost. Texty k nim kritické téměř přebírány nejsou. Za zmínku stojí ještě kategorie článků věnujících se české, evropské nebo světové ekonomice, kde je jsou západní liberální demokracie vykreslovány jako zkažené a Evropská unie jako neschopná.

V následujícím grafu je znázorněna četnost, s jakou jsou prezentovány názory různých aktérů v převzatých textech, ať už formou rozhovoru, nebo citace. Stejně jako v případě pandemie, je i zde pravděpodobně nadhodnocena četnost přebírání textů prezentujících názory premiéra Babiše. Díky jeho funkci a tiskovým konferencím, které v době pandemie pořádal, i díky citacím z jeho seriálu „Čau lidi“ ze sociálních sítí. Vysoko se v seznamu umístil bývalý velvyslanec v Rusku Jaroslav Bašta díky jeho smířlivým názorům na ruskou politiku.

Obrázek 3: Počty článků, u kterých byla identifikována podobnost, rozdělené podle osob, jejichž názory jsou prezentovány.

Výše zmíněné nadhodnocení Andreje Babiše se pochopitelně propisuje i do zastoupení politických stran. Nepoměrně silné zastoupení ale vykazuje SPD, nikoli však tak dominantní, jako u přebíraných rozhovorů. Zdánlivě překvapivě silné zastoupení u TOP 09, je dáno tím, že 60 % textů věnuje v negativním smyslu Miroslavu Kalouskovi („za všechno může Kalousek“). Nadstandartní zastoupení jednoho politika v rámci strany je vidět i u ODS, kde jsou nejčastěji přebírány názory Jana Zahradila. Jeho názory jsou v rámci ODS spíše okrajové, provokativní, často kritické vůči EU, což často zapadá do kontextu obvyklých ruských propagandistických narativů.

Obrázek 4: Počty článků, u kterých byla identifikována podobnost, rozdělené podle stranické příslušnosti osob, jejichž názory jsou prezentovány.

Z přesných časů publikace lze určit také směr přebírání textů mezi oběma servery. V daném období Sputnik převzal z PL 375 textů, a Parlamentní listy ze Sputniku 85 textů. Obecně platí, že zhruba tři čtvrtiny duplikátů jsou od sebe časově vzdáleny méně než 12 hodin.

Lze tedy konstatovat tématickou blízkost obou serverů. V průměru vzniká více než jeden pár textů denně, který vykazuje vysokou mezi serverovou podobnost. Tím, že Sputnik přebírá nezanedbatelnou část textů a témat z produkce PL vypovídá o tom, že PL publikují takový druh textů, které Sputniku konvenují a hodí se mu k jeho mediálním propagandistickým cílům.

Existují dvě hlavní cesty, jak tyto duplicitní texty vznikají. První, méně časté je jednoduché převzetí textu. Typickým příkladem jsou Rozhovory vzniklé pro PL. Častější cestou je informování o stejných fenoménech, citování stejných vyjádření, stejných politiků a odborníků. Podobnost mezi texty v tomto případě nevzniká přebráním článků, ale čerpáním ze společného zdroje. Parlamentní listy tedy šíří do veřejného prostoru z části stejná témata, názory stejných politiků a přebírají informace od stejných zdrojů jako propagandistický Sputnik.

Poznámka k metodice:

Pro výpočet podobností mezi dvěma články pracujeme s veškerým textem článku (názvem, perexem i textem samotným). Pro předvýběr článků, které jsou potenciální duplikáty nebo téměř totožným způsobem popisují jedno téma používáme více kroků. V prvním kroku na úrovni n-tic znaků spočítáme tzv. desktriptor daného článku pomocí algoritmu MinHash. Tato metoda je výpočetně efektivní a umožňuje tak zpracovat i větší množství textů (5,000 x 17,000 textů ~ 100 milionů dvojic). V druhém kroku pak využíváme morfologickou analýzu, kdy všechny slova vyskakující se v článcích normalizujeme do první osoby čísla jednotného, prvního pádu, infinitivu, případně jakékoliv jejich výchozí podoby a už jen na předvybraných kandidátech měříme výslednou podobnost. Stejně jako v prvním kroku používáme MinHash algoritmus, a pro samotné srovnání tzv. Jackardovskou vzdálenost.

Použitá metoda je pouze aproximativní. Především není zaručeno, že odhalí všechny podobné dvojice textů: veškeré počty a číselné údaje v reportu by tak měly být považovány za spodní odhad. Druhým neduhem této metody jsou tzv. falešně pozitivní dvojice textů: tedy texty, které byly algoritmem určeny jako podobné, ale ve skutečnosti podobné nejsou. Tuto chybu eliminujeme ruční kontrolou.