Dezinfoweby – měsíční shrnutí (leden 2020)

508

Sledované zdroje: Sputnik, Aeronet, Nová republika, Protiproud, Parlamentní listy

Aktuální témata: Sledované dezinformační platformy se v lednu zabývaly několika hlavními tématy, která bezprostředně souvisela s aktuálním děním – jednalo se zejména o dění na Blízkém Východě, epidemii koronaviru v Číně, dále aktuální politické dění v České republice (zejména kongres České pirátské strany a Občanské demokratické strany), volby do Rady České televize a dění v Rusku. Vedle těchto témat se jednalo i o několik témat nesouvisejících, nicméně tvořících přetrvávající agendu dezinformačních serverů.

Co se týče prezentace témat spojených s aktuálním děním, v první polovině měsíce se jednalo zejména o téma zabití Íránského generála Kásima Sulejmáního USA a rovněž sestřelení ukrajinského dopravního letadla právě Íránem. V této souvislosti se nejčastěji jednalo o obviňování USA z pokusů o rozpoutání válečného konfliktu a sérii konspiračních teorií týkající se sestřelení ukrajinského dopravního letadla.

Aktuální téma epidemie onemocnění způsobeného koronavirem v Číně dává prostor pro určité konspirační interpretace, které označují tento virus za příklad biologické zbraně, případně tvrdí, že celosvětové pandemie virových onemocnění jsou nesmírně výhodné pro farmaceutický průmysl. Světovou zdravotnickou organizaci (WHO) pak prezentuje jako organizaci pod vlivem právě tohoto průmyslu a dalších, zejména amerických nebo izraelských, elit.

Mezi reakce na aktuální dění patřilo i pokrytí volebních kongresů České pirátské strany a Občanské demokratické strany (ODS), přičemž zejména jeden z bodů projevu následně zvoleného místopředsedy ODS Alexandra Vondry – možné zřízení vojenské základny v Ostravě-Mošnově. V této souvislosti se objevuje na těchto serverech obvyklý narativ směřující proti NATO, strašící vojenskou přítomností USA v Evropě a hrozbou válečného konfliktu, přičemž jsou to právě Spojené státy, které podle dezinformačních platforem chtějí tuto válku rozpoutat.

Výše uvedené dezinformační platformy se rovněž věnovaly dění v Rusku, konkrétně v souvislosti se změnami Ústavy, které navrhl Vladimir Putin. Prostor dostávají i jeho revizionistické snahy o výklad počátku 2. světové války v Evropě. Mnichovský pakt je vykreslen jako spiknutí západu a Polska proti Československu. Polsko je v této souvislosti nejvíce kritizováno, protože zbránilo SSSR přijít Československu na pomoc.

Rámování aktuální volby členů Rady České televize, ke které má dojít v polovině února probíhalo zejména prostřednictvím kritiky veřejnoprávních médií, což je téma kontinuálně se objevující na tomto typu platforem. Konkrétně se pak jednalo i reakci na kritiku nominace ekonomky Institutu Václava Klause Hany Lipovské, která se opakovaně vyjadřovala vůči České televizi kriticky.

Na konci ledna se rovněž začalo objevovat téma zakázky na elektronické dálniční známky, kvůli kterému v čele ministerstva dopravy skončil Vladimír Kremlík, nicméně dezinformační weby zdůrazňovaly údajně utajenou roli kontrarozvědky BIS, která měla prostřednictvím systému sledovat všechny, kdo se na dálnici pohybují.

Z dalších aktuálních témat je možné jmenovat kritiku přístupu pražského magistrátu a Zdeňka Hřiba ke vztahům k Číně, pozornost vzbudil i zákon umožňující zrušení domobran, pro který hlasovali i poslanci SPD, za což byli právě na některých dezinformačních serverech kritizováni.

Standardní témata: Z témat, která se objevují na dezinformačních serverech obvykle bez hlubší vazby na aktuální dění, lze jmenovat tzv. ochranu tradičních hodnot. V lednu se jednalo o několik článků, které se staví výsměšně ke kampani #MeToo a rovněž boji proti sexismu a stereotypům, nebo k právům sexuálních menšin.

Na Aeronetu je pak rozvíjena konspirační teorie o existenci utajovaných svazků StB včetně kompletních svazků vedených na Václava Havla. Kromě zinscenování střetu mezi SNB a studenty a demonstranty 17. listopadu 1989 naznačuje text i teorii, že svazky mohl disponovat František Mrázek a proto musel zemřít.

Podporované osoby a subjekty: (netříděno dle četnosti, pouze vybrané, úplnější seznam v příloze u týdenního monitoringu sledovaných zdrojů): Vladimir Putin, Ivan David, gen. Hynek Blaško (oba SPD), Petr Hampl, Vojtěch Filip (KSČM), Kateřina Konečná (KSČM), Jaroslav Novák Večerníček (SPD), Václav Klaus st., Zuzana Majerová Zahradníková (Trikolora), Petr Robejšek, Jan Zahradil (ODS), Tomio Okamura (SPD), Václav Klaus ml. (Trikolora), Petr Hájek, Michal Semín

Útoky a kritika: (netříděno dle četnosti, pouze vybrané, úplnější seznam v příloze u týdenního monitoringu sledovaných zdrojů): EU, USA, západ obecně, George Soros, NATO, neziskové organizace, veřejnoprávní média (zejména ČT), Andrej Kiska, Zuzana Čaputová, Alexandr Vondra (ODS), Bezpečnostní informační služba, Michal Koudelka, Mikuláš Minář, Milion chvilek pro demokracii, Izrael, Dita Charanzová (ANO), ANO, Zdeněk Hřib (Piráti), Pavel Novotný (ODS)

Mainstreamová media – kvalitativní monitor

Jako doplněk provádíme monitoring mainstreamových medií, kde v nich sledujeme témata pokrývaná dezinformační sférou a informačními operacemi Ruska a Číny. Sledujeme jak to, která témata jsou zpracovávána tak i jak (zda převažují proruské a pročínské narativy). Důvodem je zjištění, že narativy dříve šířené pouze výslovně dezinformačními zdroji a zdroji přímo navázanými na ruské a proruské skupiny, se mohou postupně objevovat i v mainstreamových zdrojích. V tomto hlášení přinášíme pouze přehled, v budoucnu jej plánujeme doplnit i o stručnou analýzu.

Mainstreamovými médii se má na mysli jak veřejnoprávní (ČT, Český rozhlas), tak komerční (Hospodářské noviny, Ihned.cz Mladá fronta Dnes, Idnes.cz, Aktuálně.cz, Deník N, Respekt, Právo, Novinky.cz, Seznam zprávy a další).

Aktuálními tématy, kterými se zabývají i dezinformační weby, byla nákaza koronavirem nebo na počátku ledna také dění na Blízkém Východě. Mainstreamová média se věnovala i prohlášení ministra vnitra Jana Hamáčka o tom, že Česká republika nepřijme žádné dětské uprchlíky.

Mezi hlavní témata dále patřily česko-čínské vztahy, konkrétně pak postup primátora Prahy Zdeňka Hřiba, který se rozhodl prohloubit spolupráci s městem Tajpej, nebo plánovaná cesta dnes již zesnulého předsedy Senátu ČR Jaroslava Kubery na Tchaj-wan. Byla opětovně zmiňována i kauza Střediska bezpečnostní politiky, s.r.o., prostřednictvím kterého Miloš Balabán pod záminkou pořádání konferencí v rámci Univerzity Karlovy získal tajně peníze od čínské ambasády a dalších entit. Částečně doznívalo téma střelby v Ostravě a kybernetického útoku na Benešovskou nemocnici.

Důležitým tématem byl i zákon umožňující zakázat domobrany, který byl tematizován i na dezinformačních webech, jak bylo zmíněno výše, zejména s ohledem na jeho podporu napříč politickým spektrem, tj. i ze strany politiků, které jinak tyto weby propagují a podporují.