Informační válka dnes nabývá nebývalých rozměrů díky masivnímu rozšíření sociálních médií. Dezinformace se stávají účinnými zbraněmi, které zasahují naši mysl, a mají ničivé důsledky pro naše duševní zdraví. Neustálé vystavování manipulativnímu obsahu může vést k emocionálnímu stresu, kognitivní disonanci, zástupnému traumatu, únavě z empatie, paranoi a rozmazání hranic mezi osobním a pracovním životem. Jak je možné těmto rizikům čelit?
Informační válka, jinak stará jako válka sama, dnes dosáhla obludných rozměrů. Je to tím, jak se stále větší část našeho života přesouvá na internet a do prostředí sociálních médií, které jsou ideálním bitevním polem, protože umožňují oslovit kohokoliv, manipulovat jím jakkoliv a ovlivnit tak obrovské množství lidí.
Díky tomu se dezinformace stávají účinnými zbraněmi vlivu, zbraněmi hromadného ničení našich mozků a tedy našich postojů. Na rozdíl od munice kinetické války jsou však tyto bomby složeny ze lží, propagandy a zmanipulovaných narativů. Mají rozkladný potenciál na individuální integritu, celou společnost, na demokratické hodnoty. Protože tyto zbraně mají schopnost zasít do myslí lidí semínka myšlenek a pochybností, které mohou měnit jejich názory a základní postoje a uplatnit tak vůli nepřátelských aktérů. Na bitevním poli informační války nezůstávají utrhané končetiny, ale odnáší to duševní pohoda a duševní zdraví všech, kteří takový obsah konzumují. Ať už z vlastního zájmu a přesvědčení nebo z důvodů analýz dezinformačního obsahu.
Fake news a dezinformace jsou vždy navrženy tak, aby u příjemce vyvolaly emocionální reakci (aby pomyslné semínko správně vyklíčilo potřebuje emoci) a podněcují také emoční reakce typu hněv, úzkost, nebo hnus. Dokonce i když rozpoznáte nebo vnímáte dezinformaci jako falešnou zprávu, snadno to vyvolá pocity hněvu a frustrace. Zejména když stojíte takřka bezmocně tváří v tvář pokusům o manipulaci s veřejným míněním prostřednictvím propagandy a dezinformačních narativů. Pocit, který zná každý každý Český elf nebo kdokoliv, kdo se v dezinformačním prostředí nadmíru pohybuje.
Otázka zní, jaký vliv zanechává pobyt uprostřed informační války na naše duševní zdraví?
Je potvrzeno řadou studií, že neustálé a opakované vystavování se znepokojivému obsahu nebo emocionálně nabitým informacím, s jakými se setkáváme např. v kognitivní válce, může skutečně vést k rozvoji různých psychických problémů (a v důsledku stresu i k fyzickým).
Mechanismus toho, jak se mohou duševní poruchy v tomto kontextu rozvíjet, je složitý, ale zahrnuje řadu stresových faktorů o kterých víme, že způsobují duševní nepohodu a při vysoké míře stresové zátěže u predisponovaných jedinců se mohou spustit i ataky psychiatrických onemocnění.
Emocionální stres
Neustálé setkávání se s obsahem, jehož cílem je manipulovat, klamat nebo vyvolávat silné emocionální reakce, se může podepsat na emocionální pohodě člověka. Emocionální stres přináší do života nejistotu, pesimismus a pocity bezmoci či nedostatek soustředění. Projevuje se pocity podobnými depresi: úzkostí, citovou otupělostí, vyhledáváním samoty a také problémy se spánkem, podrážděností či agresivitou. Může vás potkat ztráta chuti k jídlu nebo přejídání. Obtíže fyzického rázu zahrnují především únavu, bolest hlavy a žaludku. Časem tento stres může vést k pocitům úzkosti, hněvu, frustrace nebo zoufalství.
Kognitivní disonance
Analýza dezinformačních kampaní často zahrnuje setkání s informacemi, které jsou v rozporu s vlastním přesvědčením, hodnotami nebo chápáním reality. Analytik může být snadno ve stavu permanentní kognitivní disonance. Tj. nevhodného, neodpovídajícího vztahu mezi poznáními, tedy postoji, názory, přesvědčením, vědomosti a vírou daného jedince. Kognitivní disonance je doprovázena psychickým stresem v podobě neklidu a napětí a vede k aktivitám vedoucím ke snížení tohoto nesouladu.
Zástupné trauma
Vystavení grafickému, násilnému nebo znepokojivému obsahu, může vést k zástupnému traumatu (angl. vicarious trauma). Jde o formu sekundárního traumatického stresu, ke kterému může dojít, když je jedinec vystaven traumatickým zážitkům druhých, což vede k příznakům podobným posttraumatické stresové poruše (PTSD). Příznaky vicarious trauma se mohou projevovat fyzicky, emocionálně a behaviorálně. Může jít o nežádoucí myšlenky a představy vyvolané shlédnutým obsahem, noční můry, sociální stažení se a fyzická vyhýbavost, nadměrná obava o vlastní bezpečnost a bezpečnost blízkých či stále pesimističtější pohled na svět a ztráta pracovní motivace a vyhoření, nebo také obecné zdravotní potíže související se stresem.
Únava z empatie
Neustálé setkávání s obsahem, který zahrnuje lidské utrpení, vykořisťování nebo krutost, může vést k únavě z empatie. Časem se může jedinec cítit přetížený, otupělý nebo odpojený od vlastních emocí, což je mechanismus zvládání.
Paranoia a nedůvěra
Neustálé analyzování obsahu, jehož cílem je manipulovat nebo klamat, může vést ke zvýšené paranoie a nedůvěře. Jedinec může začít pochybovat o motivech každé informace, se kterou se setká, což vede k celkovému pocitu neklidu a potížím s udržením důvěry v ostatní.
Nejasné hranice
Každodenní styk se škodlivým obsahem může rozostřit hranice mezi profesním a osobním životem. Pro jednotlivce může být obtížné odpojit se od práce a může se nadále zabývat rušivým obsahem i v mimopracovní době, což vede k nedostatku rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem a k duševnímu vyčerpání.
Pro zmírnění těchto rizik je nezbytné dodržovat zdravou rovnováhu mezi životem za počítačem a regenerací ve volném čase a mít přístup k náležité péči o duševní zdraví. Je nutné otevřeně komunikovat o problémech duševního zdraví a vytvářet podpůrné prostředí a osvojit si vyhovující a účinné osobní strategie zvládání stresu (mindfulness, věnování se koníčkům nebo činnostem, které poskytují duševní odpočinek, a v případě potřeby umět vyhledat podporu přátel či rodiny.
#JsmeElfove
Zpracovala elfka T.