Koordinovaná kampaň umělých webů, stránek a profilů se strojově AI generovaným lživým obsahem zaplavuje internet, aby manipulativně vzbuzovala nenávist na straně jedné a dojetí na straně druhé.

„Sotva se identifikuje pět takových stránek, vznikne padesát dalších.“

Zmapovali jsme koordinovanou síť více než 35 facebookových stránek, profilů a webových domén, která systematicky šíří politický clickbait, AI generovaný obsah a emočně polarizující narativy.

Viralist, Četnická.Cz, Freshest News, W świecie legend, Označ někoho, Znovu zveřejnit, Časopis.Cz, Denní zprávy, Ranní Příspěvek, Věčné výbušné štěstí, Crystal Harbor Ledger, Scéna 24/7, České denní novinky, Wolfová zpráva, Scéna Česko, Prostor pro duši, Společný pokrok, Trvalé výbušné štěstí, The Prague Dispatch, Silná budoucnost, Strategic vision, Pravda o šéfovi, Nexus Times… A to je jen zlomek.

Nejde o jednotlivé „nepovedené“ příspěvky. Nejde o aktéry a tvůrce dezinformací, jak jsme byli zvyklí. Jde o průmyslovou výrobu balastu, který funguje jako cenzura šumem — přehlcuje informační prostor tak, že se k lidem hůř dostávají skutečně relevantní zprávy. Je to zaplavení. A přesně v tom je síla téhle taktiky: než stačíte odhalit pár účtů, naskočí desítky nových.

V následujícím karuselu vám ukážeme, jak tahle mašinerie funguje, na co útočí a kdo na ní vydělává. 👇

AI balast jako zbraň

Čeští elfové zmapovali koordinovanou síť více než 35 facebookových stránek, profilů a webových domén, která mezi 18. květnem a 6. červnem 2026 systematicky šířila politický clickbait, AI generovaný obsah a emočně polarizující narativy. Nejde o jednotlivé „nepovedené“ příspěvky, ale o průmyslovou výrobu balastu, který funguje jako cenzura šumem — přehlcuje informační prostor tak, že se k lidem hůř dostávají skutečně relevantní zprávy. Jde o zaplavení – sotva se identifikuje pět takových stránek vznikne padesát dalších.

Jak to funguje: útok na primitivní reflex

Obsah cílí na okamžitou emocionální reakci. Uživatel uvidí tvář někoho, koho nemá rád (často proto, že je konzumentem produkce proruské propagandy, která na tuto osobu systematicky a dlouhodobě útočí a očerňuje ji), a reaguje vztekem dřív, než si příspěvek vůbec přečte. Studie u příspěvku o Evě Pavlové (smyšlený výrok o eutanazii pro seniory) dokumentuje extrémně toxický ohlas — explicitní výzvy k násilí, dehumanizační komentáře, odkazy na šibenice a plynové komory. Za méně než 48 hodin příspěvek dosáhl zhruba 2 968 interakcí (768 reakcí, ~1 100 komentářů, ~1 100 sdílení) s odhadovaným dosahem 600 tisíc až 1,5 milionu unikátních zobrazení.

Hlavní terč: prezident Pavel a první dáma

Zhruba 80 % českého obsahu tvoří dehonestace hlavy státu — útoky na prezidenta Petra Pavla a první dámu Evu Pavlovou. Jde o smyšlené skandály a hoaxy (např. že Eva Pavlová navrhuje eutanazii pro seniory nad 60 let, že nazvala občany „opicemi“, nebo smyšlené fyzické napadení prezidenta na ulici). Příspěvky mají hlavně šokovat.

Druhá tvář kampaně: dojemný obsah kolem Babiše

Asi 10 % českého obsahu naopak premiéra Andreje Babiše adoruje. AI generuje sladké rodinné scény, falešné gratulace k narození miminka, dojemné „písničky od dětí“ a fiktivní příběhy o jeho dobrotě (např. údajná operace mozku malé holčičky). Stejná emocionální páka, jen obrácená — místo vzteku se hraje na dojetí.

Lenost AI: stejné miminko ve dvou zemích

Pravidelně dochází k přeshraniční replikaci téhož narativu. Příspěvek o tom, že politik přivítal nový přírůstek do rodiny se vyskytuje na falešné fanouškovské stránce Andreje Babiše i na falešné fanouškovské stránce Donalda Tuska – miminko zůstalo stejné.

Stopy strojové výroby: chyby a jazykový guláš

Protože se obsah generuje strojově ve velkém, AI dělá chyby. Studie dokumentuje jazykovou rotaci bez organického vysvětlení. K tomu repetitivní formulace, nelogické vizuální detaily a chyby v obrázcích či měnách. Cizojazyčné pasáže v obrázku či článku o českém politikovi jsou jasný varovný signál.

Motiv – peníze i rozdělení společnosti

Příspěvky vedou na weby přeplněné reklamou. Každý proklik generuje provozovatelům reklamní příjem (ad-fraud). Emoce jsou jen návnada na návštěvnost. U části stránek navíc Facebook Page Transparency uvádí správu z Vietnamu, Kambodže, Tanzanie či dalších mimoevropských zemí — anomálie u subjektů, které navenek vystupují jako lokální české, polské nebo řecké stránky (možné click-farmy nebo VPN).

Jak se bránit:

• Hlídat emoce — útok na vztek nebo dojetí je první varování.
• Kontrolovat odkazy — vede to na podivný web plný reklamy?
• Všímat si jazykových chyb a nesmyslných detailů.
• Nesdílet balast — bez prokliků a sdílení kampaň ztrácí smysl i příjmy.

SOSP vznikla v roce 2020 jako organizace zabývající se „novými formami cenzury“. Na počátku se profilovala zejména na kritice netransparentního jednání velkých digitálních platforem z hlediska blokování obsahu, což dokládá například Petice proti omezování svobody slova na sociálních sítích uveřejněná na stránkách organizace 1. září 2020, pod níž jsou jako první signatáři podepsání předseda SOSP Vlastimil Veselý, publicista Marian Kechlibar a herní vývojář Daniel Vávra. V ní je řada poměrně smysluplně podaných argumentů a stejně tak výzva k další akci, například ve formě široké veřejné debaty o omezování svobody projevu na sociálních sítích, ustavení parlamentní komise zabývající se případy omezování obsahu na sociálních sítích nebo povinnost pro platformy ustanovit kontaktní osobu přímo v ČR, nijak nevybočuje z mainstreamové demokratické politické debaty.

U SOSP je nicméně od počátku problém v tom, že při kritice, ať už reálného nebo skutečného omezování svobody projevu a „cenzury“ dává často manipulativním způsobem dohromady více problémů a postupně směšuje potřebnou kritiku chování velkých platforem s tím, jakou roli v něm hrají státy nebo dokonce EU. Už ve článku z 4. září 2020 můžeme vidět, že se staví celkem jasně a jakákoliv regulace obsahu je vnímána jako „cenzura“ bez ohledu na původce nebo provedení. Naopak se objevuje ocenění přístupu USA, které se mají snažit „cenzuru“ zastavit. Již v této rané fázi je evidentní, že přístup SOSP vychází spíše z toho pojetí svobody projevu, který je (téměř) neregulovaný. Což je přístup, který se objevuje spíše v USA, ovšem nikoliv v Evropě.

Manipulativní pojetí evropské regulace

Tento postoj SOSP je zřetelný i v případě evropského nařízení Digital Services Act, který si klade za cíl právě nějakou formu regulace online platforem ve smyslu například odpovědnosti za obsah nebo narovnání vztahu mezi nimi a uživateli. SOSP nicméně DSA od počátku prezentuje jako nástroj „cenzury“. Toto selektivní a manipulativní vnímání DSA zapadá do širšího rámce evropské krajní pravice, ale také MAGA proudu amerických Republikánů, pro nějž je charakteristické selektivní zdůrazňování rizik a stírání rozdílu mezi legitimním politickým projevem a škodlivým obsahem či dokonce cílenou informační manipulativní kampaní. Právě tato agresivní kampaň pak znemožňuje konstruktivní diskusi o nastavení legislativy a řešení problémů s ní spojených.

Na konci dubna 2026 se pak SOSP podílela na publikaci pod hlavičkou orbánovského think-tanku MCC Brussels, ve které Vlasitmil Veselý a Nikola Zbořilová popsali údajné zásahy do českých voleb právě ze strany Bruselu.

I přes zjevnou manipulativnost nicméně na počátku působení SOSP nevyužívá příliš agresivní rétoriku. To se nicméně mění v průběhu dalších let, kdy se k manipulativnímu pojetí tématu svobody projevu právě například v souvislosti s evropskou regulací přidávají útoky na evropské instituce a politiky. To je možné ilustrovat například na tom, jak na svém facebookovém profilu v posledních měsících referuje o omezování některých komunikačních aplikací v Rusku (Obrázek 1) a ustavení Evropského centra pro demokratickou odolnost (Obrázek 2). Zatímco v Ruském případě jde zejména o konstatování, v případě aktivit EU můžeme vidět explicitní a emotivní slovník.

Obrázek 1

Obrázek 2

Konspirace a proruské zdroje

Samostatnou kapitolou je pak propagace těch zdrojů, které šíří vedle manipulativních sdělení také konspirace. To by nemělo být velkým překvapením vzhledem k tomu, že například v poradním sboru organizace najdeme moderátorku Martinu Kociánovou, která v roce 2023 obdržela Bludný balvan Spolku českých skeptiků Sysifos za šíření konspirací mj. v rámci svého projektu Rádio Univerzum, které jsou různé formy konspiračních teorií a pseudovědeckých teorií na denním pořádku.

Předseda Společnosti pro obranu svobody projevu Vlastimil Veselý se pak v roce 2022 podepsal také pod petici „Stop nové StB!“, která byla adresována tehdejšímu ministru vnitra Vítu Rakušanovi s tím, že protestuje proti údajné přípravě nové politické policie. Pod petici najdeme například šéfredaktora silně konspiračního Protiproudu Petra Hájka.

V posledních týdnech také ve veřejném prostoru rezonovalo to, jakým způsobem SOSP obhajovala telegramový kanál či web neCT24, která doložitelně navazuje na ruské státní médium Sputnik.

SOSP také propaguje rozhovor s Ladislavem Zemánkem na Parlamentních listech. Zemánek byl v letech 2014–2015 místopředsedou extrémně pravicové Národní demokracie a v posledních letech vyšlo najevo, že spolupracuje s China-CEE Institute, který může podle expertů sloužit jako zdroj informací využitelných čínskými zpravodajskými službami k operacím proti Evropě. Jeho medailonek je také možné dohledat na webu Valdajského fóra, což je platforma sloužící pro prezentaci kremelské zahraniční politiky. Zde se například uvádí, že Zemánek v roce 2025 působil na Moskevském státním institutu mezinárodních vztahů (MGIMO) provozovaného ruským ministerstvem zahraničí v rámci programu InterRuss, a také, že spolupracuje s řadou ruských či čínských médií. V ruském případě je to i sankcionovaný Sputnik, za zmínku stojí i Guangming Daily, což je médium, pod jehož krytím v ČR působil čínský zpravodajec aktuálně obžalovaný z neoprávněné činnosti pro cizí moc.

Jedna z klíčových postav SOSP Daniel Vávra pak na své facebookové stránce zveřejnil seznam „doporučených zdrojů“. Většinu tvoří konzervativně či alt-right orientované osobnosti a zdroje, a to od mainstreamových až po ty vyskytující se více méně jen na alternativní či antisystémové scéně. Je tu nicméně možné najít třeba také facebookovou stránku Monitoring Velkého Resetu odkazující právě na tuto konspirační teorii. To nicméně není jediný moment, kdy se Vávra pustil do vod konspirací či manipulativních tvrzení, ať už se týkala očkování, tématu Sudetských Němců nebo třeba propagace AI astrologie, za kterou dokonce získal ocenění Bludný balvan za rok 2025 od spolku Sysifos.

Kdo je kdo

V SOSP působí nebo působilo několik žen, jejichž aktivity mají přesah také do celostátní politiky.

První je nynější poslankyně zvolená za Olomoucký kraj za Motoristy Gabriela Sedláčková, která v SOSP působila jako projektová koordinátorka.

V minulosti podle veřejných zdrojů působila jako mluvčí Nadačního fondu Karla Janečka či česko-korejské společnosti, nebo provozovala žižkovský Bar Behind the Curtain. Angažovala se také na komunální úrovni právě na Praze 3 (to je možné ilustrovat například na blogu na idnes nebo v rámci iniciativy Lepší Trojka).

Před vstupem do celostátní politiky na parlamentní úrovni pak Sedláčková působila také jako moderátorka v internetové VOX TV, kde moderovala například pořad VOX Talk nebo spolu s Filipem Turkem pořad Po žních k Turkovi. Právě jeho poslední díl z 21. května 2026 oba autoři uvádí jako platformu, která vedla právě k jejich vstupu do vysoké politiky. VOX TV má pak z hlediska personálního překryv jak s Motoristy, tak právě s SOSP, neboť jedním z pravidelných hostů a moderátorem pořadu Proti větru je i spoluzakladatel SOSP Daniel Vávra.

Druhou významnou osobností nyní se vztahem k celostátní politice je Natalie Vachatová. V SOSP působila Vachatová podobně jako Sedláčková na pozici projektové koordinátorky. Pracuje jako tlumočnice a moderátorka, a zastává pozici poradkyně předsedy vlády pro svobodu slova. Podle Andreje Babiše proto, aby mu pomohla vymýtit tzv. „deep state“ a rozkrýt zahraniční financování neziskových organizací.

V roce 2021 kandidovala do europarlamentu za hnutí Trikolóra. Pozornost si vysloužila i kvůli opakování ruské propagandy, například o sestřelení letu MH-17. Investigativní server Voxpot se věnoval také tomu, jak vypadá vymahačský byznys, ve kterém v Rusku podniká Vachatové bratr Fjodor. Tématem a potenciálním bezpečnostním rizikem se zabývala také parlamentní Stálá komise pro kontrolu Bezpečnostní informační služby, nicméně bez konkrétního výsledku.

Aktuálně v SOSP na pozici projektové manažerky mezinárodních vztahů působí Nikola Zbořilová. Zbořilová působila jako poradkyně krajně-pravicové frakce Identita a demokracie, a za SPD v roce 2024 do Evropského parlamentu také kandidovala. Podle zjištění zpravodajského webu Page not Found se v minulosti také účastnila protestů spojených s různými českými i evropskými aktéry krajně-pravicové až neonacistické scény (například Jan Mrázek nebo česká odnož Generace identity). Zbořilová je také společně s předsedou spolku Vlastimilem Veselým autorkou českého příspěvku do sborníku mapujícího údajné zásahy Evropské unie do voleb. Sborník vydal think-tank MCC Brussels napojený na administrativu bývalého maďarského premiéra Viktora Orbána.

Spojení s politickou scénou a ovlivňování politiky na celostátní úrovni

Jak už bylo řečeno výše, Vachatová i Sedláčková mají ze svých nových pozic poslankyně, resp. poradkyně premiéra určitý vliv na formování veřejných politik v Česku.

Vachatová jako poradkyně předsedy vlády podle veřejně dostupných informací stála mj. za silně kritizovaným a velmi široce pojatým návrhem zákona na registraci subjektů financovaných ze zahraničí, který se spíše, než americké FARA blížil ruskému zákonu o zahraničních agentech. Zároveň pak měla připomínkovat plán priorit ČR pro další evropské programové období (Národní a regionální partnerský plán) a to tak, že navrhla zcela vypustit podporu zvyšování společenské odolnosti proti hybridním hrozbám, například ve formě zvyšování digitální a mediální gramotnosti nebo zvyšování odolnosti proti dezinformacím. V odůvodnění pak uvedla, že se v případě takových aktivit jedná o politický aktivismus a proti hybridním hrozbám je třeba se bránit zejména za použití technických prostředků.

Sedláčková je podle veřejně dostupných informací aktivní zejména v oblasti implementace DSA ve formě zákona o digitální ekonomice, kde je i součástí pracovní skupiny tématem se zabývající, nebo tématu rodinné politiky.